Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

Dělnický dům byl otevřen 25. 12. 1904 jako spolkový dům sociálně demokratické strany. Zde se odbývala i první kinematografická a divadelní představení. Biograf „LIDO BIO“ byl uzavřen v 60. letech a v 70. letech min. stol. byla v přízemí otevřena „Myslivecká restaurace.“

Dělnický dům se stal vedle Veselky dalším střediskem kulturního a politického života. Dne 22. 7. 1906 zde T. G. Masaryk přednášel o K. Havlíčkovi Borovském. Vůbec první hostující biopředstavení v Dělnickém domě bylo 4. 2. 1909. R. 1910 zde bylo otevřeno první stálé pardubické kino LIDO-BIO, zrušené krátce po r. 1945. Dne 19. 8. 1936 byla na Dělnickém domě odhalena pamětní deska s textem "Prezident Osvoboditel TGM promluvil v tomto domě dne 22. 7. 1906 o K. H. Borovském. Zasazeno v den 30. výročí." K domu přiléhá kuželník, který jediný dosud slouží svému účelu jako samostatné zařízení. Nad Mysliveckou restaurací bylo sídlo odborů, které se r. 1983 přestěhovaly do nové budovy připojené k budově OV KSČ, dnes Domu hudby. Původní význam Dělnického domu již za „dělnické“ vlády zanikl. Vznikla idea propojit Dělnický dům a KD Tesla novým objektem a vybudovat kulturní a společenský komplex, jaký nám dodnes chybí. Za oné vlády to bylo neuskutečnitelné a dnes, po zániku Veselky, pak i Grandu, kdy by to bylo ještě potřebnější, není ani myslitelné. Myslivecká restaurace, zde je stále, budova byla zprivatizována, nad restaurací jsou kanceláře soukromých firem, v sále sklad nábytku (viz parpedie.cz).

V roce 1911: majitel domu v Jindřišské ulici Dělnický dům (viz Adresář města Pardubic spolu s průvodcem po městě a okolí, průvodce napsal František Karel Potěšil - učitel při škole obecné, vydal knihkupec Jan Liebich, Pardubice 1911, s. 248).

Sčítání lidu 15. 2. 1921: majitel domu (v Jindřišské ulici) spolek Dělnický dům, 2 byty (domácnosti), 9 přítomných osob

Jan Kosina (hostinský ve služebním poměru Ústředního konsumního a výrobního spolku Dělnický dům)

František Pohl (pekařský dělník)

Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice; Okresní úřad Pardubice, (1793) 1850 - 1945 (1953) (NAD 1); ukl. j. 25; Pardubice: Zelené Předměstí čp. 271-349