KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
ČESKÝ RÁJ
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  CHKO ČESKÝ RÁJ
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

KOSTEL sv. MARTINA [ Kostel nebo katedrála ]

Kostel sv. Martina, jehož nejstarší část pochází z doby před polovinou, či okolo roku 1250, stojí na jižní straně náměstí Sv. Čecha obklopen bývalým farním hřbitovem.

Z původní gotické stavby se zachoval pouze presbytář, jehož východní okno má dodnes gotickou kružbu. Klenba presbytáře má dvě pole s gotickými žebry. Loď kostela o dvou lodích má valenou výsečovou klenbu a spolu s věží pochází z barokní úpravy, kterou roku 1718 provedl tehdejší patron kostela hrabě František Adam z Trauttmansdorffu. V přízemí věže je umístěna sakristie, nad kterou byla roku 1864 zřízena oratoř a spolu s předsíní i schodiště na ni. Věž kostela s cibulovitou bání, pokrytou měděným plechem, ční do výše 27 m. Při opravě kostela v roce 1825 byl vrchol věže opatřen makovicí a dvouramenným křížem.



Ve věži se dnes nachází pouze jeden zvon, lidově nazývaný Sv. Kateřina, i když podle nápisu by se měl spíše jmenovat Sv. Vít. Pochází z 16. století a jen díky své historické ceně přečkal dvojí rekvírování zvonů za obou světových válek. Zvon je 62?cm vysoký a jeho průměr je 97 cm. Na zvonu je gotickým písmem nápis "Ke cti a chvále pánu Bohu i také všem svatým apoštolům svatému Vítu jest dělán zvon". V roce 1799 byly dva starší zvony přelity, z nichž jeden, zvaný Sv. Martin, dostal tuto podobu. Byl 72?cm vysoký a 97?cm v průměru. Nahoře měl německý nápis v českém překladu znějící "Jan Václav Kühner slil mne v c. a k. Novém Městě Pražském roku 1799". Na plášti zvonu byly reliéfy sv. Jana Nepomuckého a svatých Jana a Pavla, mučedníků římských. Druhý zvon, zvaný sv. František, se stejným nápisem byl na svém plášti opatřen reliéfy sv. Jana apoštola, sv. Pavla apoštola a sv. Jana Nepomuckého. Tyto zvony byly v roce 1917 sejmuty z věže a roztaveny pro válečné účely. V roce 1926 byly pořízeny na věž kostela sv. Martina tři nové zvony jako náhrada za zrekvírované zvony v době 1. své války. Zvony dodala firma Buřil a Riss v Kuklenách (dnes součást Hradce Králové). Největší nesl jméno sv. Martin, vážil 473?kg a měl nápis "Pějme Pánu píseň novou". Druhý zvon jménem sv. Václav vážil 190?kg a nesl nápis "Od moru, hladu a války vysvoboď nás, Pane". Třetí, nejmenší, vážící 57?kg byl beze jména i bez nápisu. Náklad na jejich pořízení byl 17 778 Kč. Tyto zvony byly za druhé světové války opět zabaveny pro válečné účely.
Na severní straně věže stál až do roku 1971 dřevěný misionářský kříž z roku 1752, který stál původně uprostřed náměstí, a to až do doby, kdy zde po roce 1800 byly postaveny domy. Kříž se dostal k rohu čp. 122 a zde stál až do roku 1909, kdy byl přemístěn ke kostelní věži.

Na jižní zdi chrámové lodi byl v roce 1971 po otlučení omítky objeven pozdně gotický portál se sedlovým obloukem z červeného pískovce, dnes bohužel již dosti zvětralý působením agresivních kyselých dešťů z posledních desítiletí 20. století. Do jižní stěny předsíně jsou zasazeny dva náhrobní kameny se znaky pánů z Říčan. Na levém byl dnes již chybějící nápis "Leta Páně 1586 ve čtvrtek po sv. Matouši umřela urozená paní paní Anna Malovcová z Říčan a na Popovicích a tuto jest pochována, očekává příští Syna Božího, Pána a Spasitele svého". Na druhém kameni je nápis "Lete Páně 1578 v sobotu po svatém Pavlu na víru obrácení umřel jest Šebestián, syn urozeného pána pana Šebestiána z Říčan a na Popovicích a tuto odpočívá". Vpravo od těchto náhrobníků vedle dveří na kruchtu je v zemi zasazený žulový kříž ve tvaru srdce s již nečitelným nápisem "LETA PANE 1762 DNE 6. BRZEZNA USNUL W PANU ANTONIN KAISLER STAR 117 LET OCZEKAWA IE SLAWNEHO Z MRTWYCH WSTANL". Tento žulový kříž sloužil za náhrobek u hřbitovní zdi a stál na ní až do roku 1913, kdy byla zeď zbourána, a bývalý hřbitov dostal oplocení ze sloupků a laťových polí.

Vnitřek kostela zdobí tři barokní oltáře z doby přestavby kostela v roce 1718. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Martina dělícího se s žebrákem o vlastní plášť. Po stranách oltáře stojí sochy, vlevo sv. Ivana a vpravo sv. Františka Xaverského. Na levé straně chrámové lodi u vítězného oblouku se nachází oltář Panny Marie chovajícího Ježíška na klíně. Po stranách oltáře stojí sošky, vlevo sv. archanděla Michaela a napravo sv. Jana Nepomuckého. Naproti na pravé straně se nachází oltář sv. Jana Křtitele po stranách se soškami, vlevo sv. Vojtěcha biskupa a vpravo sv. Františka z Assisi.

Na západní straně kostelní lodi stojí dřevěná kruchta s varhanami z roku 1900, postavenými za 308 zl. varhanářem Josefem Votrubou z Počátek, které vystřídaly varhany z roku 1839 postavené za 200 zl. Matějem Walterem z Divišova. Ty nahradily nejstarší varhany z roku 1698 od Jana Knesla.
Jižní strana presbytáře byla v roce 1718 prolomena barokními okny, dnes opatřenými barevnými vitrážemi, z nichž jedna, darovaná roku 1939, rodinou Kneškovou, znázorňuje Narození Páně a druhá, darovaná roku 1938 rodinou Pavlovou, Zvěstování Panně Marii archandělem Gabrielem. Barevná okna v lodi kostela znázorňují české zemské patrony sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Ludmilu a sv. Anežku českou.

Z roku 1972 pocházejí nové hlavní dveře, kostelní lavice a do chrámové lodi zavěšený křišťálový lustr. Křížovou cestu namaloval v roce 1846 pražský malíř Jan Mysliveček (1812 - 1882) , který je i autorem obrazu sv. Jiljí na hlavním oltáři děkanského kostela ve Vlašimi.

Velký kříž s postavou ukřižovaného Krista na epištolní (pravé) straně vítězného oblouku daroval v roce 1807 Tomáš Málek z Prahy. Na protější, evangelijní (levé) straně, stála až do sedmdesátých let 20. století kazatelna, darovaná roku 1802 kostelu hraběnkou Gabrielou z Rottenhanu jako projev uznání, když farnost postoupila za náhradu pozemky pod farou pro rozvoj postupické továrny.

Od srpna 1864 se opravoval postupický kostel. Překládala se dlažba v lodi, chrámová předsíň se zvýšila o patro, přeložila se střecha a vyměnily se podle potřeby trámy krovu. Také byla báň věže kostela pobita osikovým šindelem. Při této příležitosti se též zřídila oratoř se schodištěm na ni, pro některé z řad měšťanů. Stavba byla dokončena v roce 1865 mistrem Janem Frkem z Postupic. Na tuto oratoř přispěli podílníci Jan Kankovský 54 zl., Antonín Mootz 34 zl., Václav Kankovský 34 zl., Josef Pauer 39 zl., Josef Hotovec, sládek 24 zl., Jan Žížala, pekař 6 zl., věžnický pan správce Zahálka 6 zl. a Jan Frk, stavitel 5 zl. 20 krejcarů. Toto právo užívání oratoře nešlo přenechat nebo s usedlostí prodat a zaniklo v případě, že rodina podílníka vymřela.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Václav Pošmurný (TO 03) org. 2, 19.11.2005 v 11:26 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba