Házená v Zubří má kořeny v tělovýchovných organizacích DTJ, Sokola a Orla. Jen těžko vypátráme, kdy a kdo hrál první zápas v Zubří. Faktem je, že začátky prvých pokusů o házenou spadají do r. 1926 a 1927. Zprvu se hrála házená živelně, neorganizovaně - vždyť stačilo jen 7 nadšenců, míč a malé hřiště.

V r. 1928 se hrála házená na okresním veřejném cvičení DTJ a zuberské DTJ sestavilo sedmičku, která začala pravidelně trénovat a hrát na nově vybudovaném hřišti na Fojství. Také v Orlu a Sokolu nezůstávali pozadu - jejich družstva si navzájem konkurovala a jejich výkonnost rostla. V letech 1928 - 33 patřila zuberská házená k nejlepším na Valašsku.

Během okupace došlo ke zrušení činnosti tělovýchovných jednot a hráči se spojili v jedno družstvo SK Zubří. Úspěšní byli nejen muži, ale i dorostenci a žáci, hrát začaly i ženy a dorostenky. Byla sehrána řada přátelských utkáni za velké účasti diváků a slavnostní nálady v celé obci. Stále se hrála česká házená a ne okupanty prosazovaný handball. To mělo velký význam nejen sportovní, ale i morální a vlastenecký.

V roce 1948 se začalo formovat družstvo dorostu, které se stalo základem budoucích úspěchů - v roce 1956 se stalo přeborníkem ČSR v české házené. V této době začali muži hrát i mezinárodní házenou, s níž se seznámili mladí hráčí při výkonu vojenské základní služby. Rok 1958 byl rokem definitivního přechodu od české házené k házené mezinárodní. Mužstvo dosahovalo dobrých výsledků v I. lize, i když - jak to ve sportu někdy bývá - v některých letech sestoupili do II. ligy . Vždy se však dokázali vzchopit a vrátit se mezi nejlepší. Hráči pomáhali také trenérům s výchovou dorostu a žáků a řada z nich u házené zůstala i po ukončení aktivní činnosti. Úspěchy přerostly rámec obce. Na první mezinárodní utkání v r.1957 navazovala další a naši házenkáři začali vyjíždět i na zahraniční turnaje. Právě zahraniční sportovní kontakty HC Zubří se roku 1968 staly podnětem pro navázání partnerství obce Zubří s německým Rosdorfem.

Miroslav Mikulenka a po něm i Ladislav Dořičák byli nominováni do reprezentačního družstva, M. Mikulenka po řadu let patřil k nejúspěšnějším střelcům I. ligy. K úspěchům zuberských házenkářů přispěla také podpora a pochopení velké části obyvatel, zástupců obce a vedení mateřského podniku Gumárny Zubří.

V r. 1991 se klub osamostatnil od TJ Gumárny Zubří a tak se začala psát novodobá historie házené v Zubří. Změnily se nároky a podmínky pro sport. Vlastní odchovanci nestačili doplňovat družstvo a tak zde začali hrát bývalí hráči SSSR a hráči jiných družstev. Házená se postupně stěhovala z venkovních hřišť do hal a bylo stále zřejmější, že bez haly se zuberská házená už neobejde. V r. 1993 byla založena Nadace Zubří, jejímiž účastníky byli Obec Zubří a Handball club s cílem vybudovat víceúčelovou halu nejen pro házenou, ale i moderní gymnastiku a ostatní sportovní a kulturní aktivity. Házenkáři mezitím hráli v hale v sousedním Rožnově p.R. a stále dosahovali dobré úrovně. O tom svědčilo i to, že jednotliví hráči oblékali dresy juniorské reprezentace ČR a atmosféru seniorské reprezentace okusili Pavel a Petr Hrachovcovi a Rosťa Baďura. Sezónu 1995/96 hráli zuberští házenkáři již v nové víceúčelové hale, na jejíž výstavbě se podíleli i občané a to nejen brigádnicky, ale i finančně prostřednictvím sbírky. Hráči se jim odměnili a získali titul Mistra republiky, který následující rok obhájili. Po tomto mimořádném úspěchu došlo k částečné obměně hráčského kádru mladými perspektivními hráči z vlastního dorostu. Družstvo opět příkladně bojovalo a výsledkem bylo konečné třetí místo.

Výsledkem tohoto mimořádně úspěšného období byla i účast klubu v evropských pohárových soutěžích. Všem členům a příznivcům klubu určitě navždy zůstanou v paměti vzpomínky na velmi dramatická utkání s předními evropskými kluby Vikingur Reykjavík, Šachťor Doněck, Crvena Zvezda Bělehrad, Steaua Bukurešt a dále všechna utkání ve čtvrtfinálové skupině Ligy Mistrů, kde našimi soupeři byli postupně Fotex Vezsprém, TBV Lemgo a Jafa Promet Resen.

Obtížná finanční situace neumožnila udržet v sezóně 1998/99 stávající kádr, pod vlivem těchto okolností se klub nepřihlásil do evropského poháru a jeho prvořadým úkolem byla jeho finanční stabilizace. Družstvo mužů v této sezóně obsadilo 5. místo. Sezónu 1999/2000 klub odehrál prakticky s nezměněným kádrem, klub v tomto ročníku obsadil 4.místo a vybojoval si účast v nově se tvořící mezinárodní soutěži Handball International League (HIL), kde startuje 6 nejlepších celků z ČR a 6 ze Slovenska.

Před další sezónou 2000/2001 došlo ke změně v realizačním týmu a obměnil se i hráčský kádr. Družstvo po rozpačitých výkonech v první polovině soutěže zabralo a výsledkem bylo třetí místo v rámci přeboru ČR a třetí místo v rámci celé HIL, což bylo považováno za velmi příjemné překvapení. V sezóně 2001/2002 se družstvu nedařilo tak, jak jsme bývali zvyklí. Byl to důsledek zhoršené finanční situace, v níž se náš klub nacházel. I přes tyto problémy se nakonec HC Zubří podařilo probojovat do play - off a v konečném umístění HIL 2001/2002 jsme obsadili 4. místo.

V r.1996 házená v Zubří slavila sedmdesáté výročí. Její úspěchy by nebyly možné bez mravenčí, neúnavné a obětavé práce velkého množství lidí a podpory občanů. Ti nejaktivnější a nejvěrnější se sdružili do FANCLUBu. Během celé doby existence házené se několikrát změnil název oddílu, vyměnilo se množství hráčů, trenérů, činovníků a sponzorů. Ale dobrá házená vždy zůstala.

A to je motivací pro velké množství žáků a dorostenců, kteří ve svých oddílech dosahují velmi dobrých výsledků. Žákovská družstva chlapců startují v divizi a patří k nejlepším v republice. Rezervní družstva žáků startují v oblastním přeboru, družstva minižáků hrají divizi. Spolu se dvěma družstvy přípravek a rezervním týmem mladšího dorostu pečuje klub HC Zubří celkem o 11 mládežnických družstev.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mesto-zubri.cz